Zastupitelstvo Prahy 3 odmítlo nabídky developerů na prodej fotbalového stadionu Viktorie Žižkov

17. prosince 2020
Zastupitelstvo Prahy 3 odmítlo nabídky developerů na prodej fotbalového stadionu Viktorie Žižkov

Praha, 17. prosince 2020 – Zastupitelstvo městské části Praha 3 dnes projednalo dvě nabídky na prodej stadionu Viktorie Žižkov. Zatímco za jednou stojí majitel fotbalového klubu, developer Martin Louda, druhou předložila společnost CTR. Oba developeři kontrolují pozemky v sousedství stadionu. Původně mělo zastupitelstvo pouze vzít nabídky na vědomí, ale místostarosta Štěpán Štrébl (Piráti) navrhl pozměňovací návrh, který zastupitele donutil hlasovat o nabídkách závazně. Koalice Pirátů, TOP09/STAN a Zelených s jedinou výjimkou nepodpořila ani jednu z nabídek, které by s největší pravděpodobností znamenaly konec fotbalu na Žižkově. Zastupitelé opozičních klubů ANO a ODS/KDU-ČSL/Svobodní/Trikolóra se vůbec nezúčastnili rozpravy, nevyjádřili žádný postoj. Namísto jednání i hlasování opustili sál.

„Není náhoda, že se o stadion uchází dva developeři vlastnící pozemky vedle. Rozhodně tu nejde o fotbal. Neskočíme na srdceryvné apely světlých zítřků, to už tu bylo. Nabídka CTR je proto úsměvným pokusem, ale ani nabídka klubu Martina Loudy koupit stadion za odhadní cenu s garancí zachování stadionu do roku 2025 není výhodná. Je čas přestat lidi mást a říkat jim pravdu. Nabídka pana Loudy na „záchranu” spočívá v permanentním exilu Viktorky někam na okraj Prahy a její faktické likvidaci jako žižkovského klubu. A za to se máme levně vzdát pozemku v centru? To je nepřijatelné. Láska k fotbalu je jen zástěrkou, jak za hubičku přijít k lukrativnímu pozemku,“ uvádí místostarosta Štěpán Štrébl (Piráti).

Martin Louda stále nevysvětlil, proč odmítá nabídku dlouhodobého pronájmu za korunu, když by pro něj jednoznačně byla finančně výhodnější než koupě pozemku. Praha 3 a Hlavní město Praha by navíc v takovém případě investovaly do stadionu 25 milionů korun. Martin Louda se zároveň vyhnul odpovědi, zda umožní přístup ke stadionu přes pozemky, které kontroluje. Dnešní odmítnutí obou nabídek považují Piráti za úspěch, který žižkovskému fotbalu dává šanci na přežití. Majitel klubu svým postupem pouze dokazuje, že zachování fotbalu opravdu není jeho prioritou, ale má postranní úmysly.

„Nechceme, aby Praha přišla o pozemek za nevýhodných podmínek a po roce 2025 tu místo stadionu vyrostlo nějaké monstrum, jak se stalo vedle na pozemku CTR. Tehdy také slibovali, jak odprodej pozemků vedle stadionu fotbalu pomůže, a přitom se jednalo vlastně o hřebíček do rakve. Radnice potřebuje konkrétní závazky, ne sliby, že nám někde za Prahou vyroste nový stadion. Děláme-li to všechno pro zachování Viktorky a její stoleté tradice, tak přesunem působiště někam mimo Žižkov tohoto cíle určitě nedosáhneme. Jenom přijdeme o stamilionové pozemky,“ uvádí radní pro sport František Doseděl (Piráti).

Piráti odmítnutí prodeje zastupitelstvem považují za jasný signál, že Praha 3 chce takovou dohodu, která v sobě ponese jasné garance přežití fotbalu, a to buď pronájem nebo prodej s padesátiletou garancí. Klub i Martin Louda odmítají o takových variantách jednat, ale v současné chvíli jsou to jediné varianty na stole. „Dnešní rozhodnutí zastupitelů nastavilo jasný směr, jakým se další vyjednávání mají ubírat,“ dodává Doseděl.

Nabídka fotbalového klubu zde.

<hr />
Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Piráti iniciovali další workshop k duševnímu zdraví, cílem je vytvoření ucelené koncepce. Rozvoj péče a prevence je pro Prahu 3 prioritou

Piráti iniciovali další workshop k duševnímu zdraví, cílem je vytvoření ucelené koncepce. Rozvoj péče a prevence je pro Prahu 3 prioritou

V úterý na Žižkově proběhl již druhý workshop na téma duševní zdraví. Akce, kterou iniciovala místostarostka Prahy 3 Nikol Marhounová (Piráti), se zaměřila na sdílení zkušeností a dobré praxe s dalšími městskými částmi. Problematiku duševního zdraví nahlížela optikou různých cílových skupin a jejich potřeb.

Díky, že jsem mohla

Díky, že jsem mohla

Právě teď je to přesně půl roku od chvíle, kdy k nám dorazila naše porodní asistentka. Byla jsem již 14 dnů po termínu porodu a druhý den ráno jsem měla nastoupit do Bulovky na jeho vyvolání. Tak jsem si to nepřála.