Pověz nám na úvod něco o své životní cestě, hlavně co se politiky týče.

JB: Narodila jsem se ve stejném roce, kdy vznikla Charta, a to v antikomunistické rodině. Hájení občanských a lidských práv mě možná proto provázelo a provází celým mým životem. Mám dvacetiletou zkušenost z neziskového sektoru, kde jsem vedle kulturních projektů pracovala i v lidskoprávních organizacích. Jsem zastánkyní nutnosti demonstrovat svůj názor veřejně a jsem přesvědčena, že ulice má sílu hýbat dějinami. Byli jsme toho mnohokrát svědky v historii. Nevěřím tomu, že politika je špinavá. Je taková, jakou jí dělají politici, proto má smysl se angažovat a vstupovat do politických stran. Prostě zkusit měnit věci k lepšímu. Je to jen na nás, protože „moc bezmocných“ je velká.

Jak ses dostala k Pirátům a proč sis zvolila právě tuto stranu? Jak jsi u Pirátů dlouho a co všechno už máš v jejím rámci za sebou?

Nikdy jsem si nepředstavovala sama sebe jako členku nějaké politické strany, ale politickou zkušenost jsem i tak nakonec získala, poprvé ročním členstvím ve Straně zelených. Vstup do Pirátské strany tak pro mě byl nakonec spíše logickým krokem angažované občanky a aktivistky. Registrovanou příznivkyní Pirátů jsem od roku 2013 a v roce 2018 jsem se stala členkou. Za nejdůležitější téma v politice jako takové stále považuji transparentnost a přístup k informacím. Piráti jsou pro mě v současnosti jedinou stranou, která toto téma neustále zvedá a nezapomíná na ně.

Jak vypadala tvá životní cesta na Žižkov?

JB: Narodila jsem se na Smíchově, kde jsme žili společně s babičkou. Když mi byly tři roky, byli jsme z bytu vystěhováni na sídliště do Letňan. Naše rodina při tom byla rozdělena a babička putovala na Jižní město. Žižkov jsem si zamilovala na střední škole a věděla jsem, že tohle je to místo, kde chci a budu bydlet. Přistěhovala jsem se v roce 2005.

Co je vedle tvé nové práce v radě MČ tvou hlavní náplní v rámci zastupitelstva MČ?

JB: Zůstávám členkou dotačního výboru a předsedám výboru pro majetek. Dále jsem společně se svým mužem členkou rezortního týmu pro majetek na magistrátu, kde se věnujeme nastavení rovných podmínek pronájmu nebytových prostor a definování veřejného zájmu. V budoucnosti se zapojím do pracovních skupin magistrátu, které se věnují mým gescím, tedy hlavně kultuře či životnímu prostředí.

Čím si myslíš, že mohou Piráti Praze 3, ale i Praze jako celku, přispět? V čem jsou silné stránky naší strany?

JB: Jsem ráda, že koalice na Praze 3 téměř kopíruje rozložení sil na magistrátu. Máme tak jedinečnou možnost pracovat napříč celou Prahou. Dále je to pro nás jako žižkovské Piráty první volební období. Na Praze 3 nemá naše strana téměř žádnou historii, což nám často přináší výhody při spolupráci s dalšími dvěma koaličními stranami. Je pro nás důležité zvažovat u každého problému všechny úhly pohledu, čímž se v rámci koalice snažíme docílit rovnováhy.

Pokud máš chuť, prozraď nám něco o své rodině a koníčcích; jak trávíš volný čas?

JB: Jsem vdaná a s manželem sdílíme činnost v politice. Volný čas mi poněkud splývá s pracovním a někdy to prakticky nelze rozlišit. Druhým rokem se věnuji vytrvalostnímu jezdectví, v němž se již druhou sezónu účastním amatérských závodů. Vedle toho hraji v reggae kapele, ráda cestuji, čtu, miluji divadlo a jsem nadšená, že se znovu začalo hrát i politické divadlo. Mými dalšími vášněmi jsou Art Brut, street art, permakultura či divoká příroda. Okrajově se zabývám etologií zvířat, životem přírodních národů a přechodovými rituály. Zajímají mě historické mezníky v souvislosti se systémovými změnami. Baví mě jóga, horská turistika, stopování a bloudění krajem. A hlavně čas od času nedělat prostě vůbec nic.

<hr />