Jan Bartko, předseda Finančního výboru a člen Komise pro vedlejší hospodářskou činnost

5. června 2019
Jan Bartko, předseda Finančního výboru a člen Komise pro vedlejší hospodářskou činnost

Jak ses dostal k Pirátům a proč sis zvolil právě tuto stranu? Co všechno už máš v jejím rámci za sebou?

JB: Politicky aktivní jsem byl zhruba od doby, kdy jsem dostal občanku, vždy ale na neformální, aktivistické úrovni. Jak člověk stárne, zjišťuje, že aby mohl některé věci změnit, musí se zapojit do systému politických stran. Po posledních volbách do Sněmovny jsem se proto rozhodl stát se politicky aktivním právě takto. Piráti jsou jedinou parlamentní stranou, která souzní s mým politickým přesvědčením, dodržuje principy transparentnosti a racionality. Zprvu jsem byl registrovaným příznivcem, straníkem jsem nyní už asi rok. Mám tak za sebou celou historii našeho místního sdružení tady na Praze 3, což byl silný formativní zážitek. Samozřejmě se také aktivně účastním volebních kampaní, ale to u nás dělají všichni.

Pokud vím, tak z Prahy nepocházíš, že ano? Odkud ses přistěhoval a co tě na Praze lákalo?

JB: Narodil jsem se v podhůří Beskyd na Ostravici, ale od dětství jsem žil v Ostravě. V Praze bydlím zhruba deset let, z toho na Žižkově čtyři. Trojka je Ostravě asi vůbec nejpodobnější pražskou částí. Je správně divoká, dobrodružná, má vlastní tvář i historické dědictví, ale zároveň je krásně zelená a plná míst k odpočinku.

Co je tvým civilním povoláním a co je tvou hlavní náplní v rámci zastupitelstva Prahy 3?

JB: Živí mě finanční sektor, konkrétně infrastruktura světových finančních trhů. Vzdělání mám ale humanitní, zaměřené zejména na historii. V zastupitelstvu se tedy zaměřuji na ekonomická témata, která ale neposuzuji pouze řečí čísel. Jsem předsedou Finančního výboru a členem Komise pro vedlejší hospodářskou činnost. Nejsou to pozice, které by byly na první pohled vidět, ale jak budou příjmy MČ do budoucna s koncem privatizace klesat, jsou o to důležitější. Musíme najít cestu, jak příjmy stabilizovat, nacházet nové zdroje financování a zároveň pečlivě vážit každý výdaj. Dále jsem členem pracovní skupiny, která se v současnosti zabývá tvorbou nových pravidel bytové politiky.

Čím si myslíš, že mohou Piráti Praze 3, ale i Praze jako celku, přispět?

JB: Piráti jsou výjimeční tím, že nejsou zapleteni do léta tvořených klientelistických sítí. Jsme budováni zezdola, jsme transparentní, a máme nejbližší vztah ke své voličské i členské základně. Zároveň se neřadíme do klasického pravolevého spektra, a jsme tak často mostem, který ostatní strany dokáže spojit.

Prozraď nám něco o svých koníčcích; jak trávíš volný čas? Máš pro nás nějaké rady do života?

JB: Rád hraji basketbal nebo vařím, zejména italskou kuchyni. Hodně také čtu, přičemž knihy si zásadně kupuji v papírové podobě; lákají mě zejména evropská emancipační hnutí – ať už národnostní nebo politická. Jejich způsoby organizace, způsoby prosazování jejich cílů a obecně způsoby fungování "radikálních skupin". Také mě zajímá historický vývoj evropských měst a mentalita jejich obyvatel, protože pro řešení problémů dneška, jako je krize na trhu s byty nebo nedostatek městské zeleně, se můžeme minulostí výborně inspirovat.

Co se rad do života týče, je mým mottem: „Buďte aktivní, zásadoví a nesmiřujte se s nepravostmi!“

<hr />
Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Piráti iniciovali další workshop k duševnímu zdraví, cílem je vytvoření ucelené koncepce. Rozvoj péče a prevence je pro Prahu 3 prioritou

Piráti iniciovali další workshop k duševnímu zdraví, cílem je vytvoření ucelené koncepce. Rozvoj péče a prevence je pro Prahu 3 prioritou

V úterý na Žižkově proběhl již druhý workshop na téma duševní zdraví. Akce, kterou iniciovala místostarostka Prahy 3 Nikol Marhounová (Piráti), se zaměřila na sdílení zkušeností a dobré praxe s dalšími městskými částmi. Problematiku duševního zdraví nahlížela optikou různých cílových skupin a jejich potřeb.

Díky, že jsem mohla

Díky, že jsem mohla

Právě teď je to přesně půl roku od chvíle, kdy k nám dorazila naše porodní asistentka. Byla jsem již 14 dnů po termínu porodu a druhý den ráno jsem měla nastoupit do Bulovky na jeho vyvolání. Tak jsem si to nepřála.